Uzení – chlapská zábava na zimu

Předem se omlouvám všem ženám. Ač si Vás nesmírně vážím jako úžasných bytostí, bez kterých by náš svět vůbec nebyl, u nás je prostě uzení chlapskou záležitostí. Možná to máte v rodině postavené jinak, ale u nás se této aktivity od počátku do konce věnují pouze a výlučně muži. Proto se prosím nezlobte, ale zkuste nahlédnout pod pokličku toho, jak se to dělá u nás :-)

Dále pak se omlouvám vegetariánům a veganům. Tento článek Vás asi moc nepotěší. Teda ne úplně. Možná si zde najdete alespoň inspiraci na domácí uzené tofu (dělali jsme a nebylo špatné), uzené mandle, papriku nebo cokoliv jiného máte rádi. Ale já se zde chci zaměřit hlavně na masožravce. Na lidi, kterým není cizí dát si dobrou klobásku. Kteří rádi ochutnají krásně voňavou anglickou. Kterým nevadí si jednou za čas dát vajíčka na uzeném špeku. Je mi jasné, že tohle není příliš zdravá strava. A je mi i jasné, že samotný proces uzení není to, co bychom měli jíst každý den. Ale ono vlastně všeho moc škodí. A proto jednou za čas něco uzeného… Proč ne?

(Článek níže byl psán v únoru 2021 v době covidu, lockdownu a zákazu cestování mezi okresy.)

 

Proč je zima ideální čas na domácí uzení?

Tak je to tady. Zase ta část zimy, kdy Vánoce jsou už tak dávno minulostí, že už si na ně ani nevzpomenete, a jaro je ještě tak daleko, že na něj nedohlédnete. Co dělat? Normálně se lidé v tomto období roku věnují lyžování nebo využívají zimu k různým vnitřním aktivitám typu aquaparky, muzea a jiné. Jenže doba je jinde. Na lyže zapomeňte. Leda by vás bavily běžky bez občerstvovacích stanic. Pak asi jo. Ale sjezdové lyže nebo snowboardy letos asi zůstanou zavřené v kůlně. Snad jen do příští sezony. No a co tedy dělat, když se toho moc dělat nedá? Zkoušeli jste někdy, pánové, domácí uzení? 

Domácí uzení masa a klobás v zahradní udírně

Domácí uzení není jen o mase.

Domácí uzení není jen příprava potravin, které změní jejich chuťové vlastnosti a prodlouží trvanlivost těchto potravin. To není ani jako vaření. Rychle uvařit a sníst. Domácí uzení je dlouhý proces. Domácí uzení je forma obřadu, kdy muž je pánem situace. Domácí uzení je aktivita, kdy muž má možnost strávit čas se svými přáteli. Je to společenská událost.

Jsou to chvíle, kdy se v nás mužích probouzí dávné volání. Kdy se z nás stávají zase lovci fascinovaní společným ohněm a kusem masa. Najednou nejsme manažeři v košilích, nejsme dělníci na stavbě nebo ve výrobní firmě, nejsme učitelé, řidiči, lékaři, podnikatelé a kdo ví co ještě. Oheň a kouř v nás probouzí muže – lovce. Muže, který je pánem a strážcem ohně.

Cítíme, jak místo oděvu běžného chceme na sebe navléci kožešiny a sednout si s ostatními lovci ke společnému ohni a dívat se do plamenů. Chceme slavit kořist. Pořádný kus masa. A nevadí nám, že jsme to zvíře neulovili. Chceme to prostě společně připravit, vnímat sílu ohně a užít si ten pocit, který se v nás v tu chvíli ozývá. To všechno máme my muži někde hluboko v nás ukryto. A společné uzení je čas, kdy můžeme kousek tohoto vládce ohně a lovce v nás pustit ven.

Přípravy na víkendové uzení

Musím říct, že u nás je domácí uzení něco, o čem se mluví už dlouho dopředu. Aby taky ne. Tohle neděláte každý pátek a sobotu jako třeba grilování. Vše je potřeba mezi chlapy pořádně naplánovat. Domluvit společný termín. Toto je nejdůležitější bod. Bez něj se prostě chlapi dál nehnou. Pryč jsou ty časy, kdy stačilo říci, že o víkendu se jede na chalupu a jelo se. Naplánovat si směny, přemluvit ženy, udat děti k babičkám… To je téma samo o sobě. Ale když se zadaří, můžeme pokračovat dále v plánech.

Musíme probrat, co vše by mělo být vyuzeno. Musíme se domluvit, čím budeme při uzení udržovat pitný režim a čím slavit společné úspěchy. Nejzkušenější udič pak většinou objedná a nakoupí, co je potřeba, a případně rozdá jednotlivým účastníkům maso s instrukcemi, jak jej naložit před uzením (maso se rozváží k jednotlivým účastníkům z toho důvodu, že udič většinou nemá k dispozici prostory pro uchování takového množství masa po dobu nutnou k naložení). 

Příprava masa na domácí klobásy – různé druhy nakrájeného masa připravené k mletí.

Pokud jsou dodržovány instrukce, pak není problém a maso se do termínu uzení krásně proleží. My všichni pak doma pravidelně kontrolujeme maso, zda se nekazí a zda je vše v pořádku. Každý den sledujeme kalendář a odpočítáváme dny do společného víkendu.

Ti z nás, pro které je samotné čekání neúnosné, si zkracují nekonečné dny výrobou určité formy adventního kalendáře. Každý den si najdou a pročtou jeden nový recept na domácí klobásky nebo salám, domácí anglickou nebo něco jiného, co je zaujalo. Internet je vševědoucí a o všem se dočtete spoustu informací.

Konečně vyrážíme na chalupu

Už se to blíží. Jedeme. Konečně. Honem na chalupu udit. Už cesta autem je plná vášnivých debat o tom, co si kdo nastudoval a co by kdo chtěl tentokrát zkusit. Hodnotí se minulé uzení a rozjímá se nad případnými chybami. Tentokrát to ale bude jiné a lepší.

Pátek: Výroba domácích klobás

Na místo dojíždíme v pátek večer. Rychle vybalit, zatopit v chalupě v kamnech, ať nevymrzneme, a věnovat se klobáskám. Jejich příprava je z našeho plánu aktuálního uzení nejnáročnější. Nejprve ale štamprličku na šťastný příjezd. Bez toho bychom příště prý třeba šťastně nedojeli. No nebudu to pokoušet. To by se nemělo. A už to jede.

Připravit mlýnek, plničku, vydrhnout starou dětskou vaničku na míchání klobásové směsi, střeva dát do vody, najít tyče, otřít tyče, najít háčky, otřít háčky, připravit koření, donést naložené maso.

Zkontrolovat, zda je všechno maso v pořádku, namlít maso nahrubo, namlít maso najemno, připravit si prát (to je to jemně rozemleté masíčko, co spojuje ty kusy masa v klobáskách, aby to drželo pohromadě), rozdělit maso na jednotlivé druhy klobásek a pak se jde kořenit. 

Mletí masa na domácí klobásy pomocí elektrického mlýnku na maso. 

Jaké domácí klobásy připravujeme?

My děláme obvykle 3 druhy. Při větší společnosti ale není výjimkou i 6 druhů. Počet druhů klobásek je většinou přímo úměrný počtu zúčastněných mužů. Klobásky se sýrem? Super nápad. Měli jsme i s houbama. Určitě doporučuji vyzkoušet. Jehněčí? Já to moc nemusím. Ale někomu chutnají. Paprikové? Česnekové? Bylinkové? Více koření? Méně koření? Šunkové, tučnější, králičí, zvěřinové, se zeleným pepřem, kmínové, více uzené, méně uzené, s chilli, jemné, s uzenou paprikou, s čerstvými bylinkami, moravské, staročeské anebo s tím, co dům dal. Receptů je neuvěřitelně hodně. Holt po studiu receptů a těšení se chce každý zkoušet, co kde vyčetl a co ho zaujalo.

Plnění klobás do střívek

Když už jsou směsi hotové, tak se připraví střívka. Ale ještě se neplní. Nejprve se musí ochutnat, zda je směs dobře dochucená. Jak? Syrové vepřové maso se nejí. Uděláte si prostě takovou placičku jako na hamburger a opečete to na pánvi. Pokud není správně dochucené, dochutíte tím, co vám kde chybí, a jde se na další fázi.

Plní se střívka. Ruční plnění bych nedoporučoval. Na to nikdo z nás neměl grif. To chce profíka. My teda už máme plničku. Plničku naplníte směsí, vsunete píst, nasadíte střívko a točíte kličkou. Tohle zvládne každý. Jeden plní, druhý motá jednotlivé klobásy a hlídá, aby střívko bylo stále mokré a neprasklo. Střídáme se, bavíme se a čas utíká.

Je skoro půlnoc. Máme hotovo. Klobásky visí na tyčích a my unavení, ale spokojení slavíme tuto chvíli štamprličkou. Ono ručně namlít, ochutit a ručně zamíchat a naplnit klobásky z 30 kilo masa není jen tak. Ale co? Je to jen párkrát za rok.

Čerstvě vyrobené domácí klobásy připravené k uzení.

Necháváme naplněné klobásky vyvěsit a oschnout do rána a jdeme spát a těšíme se na zítra na samotné uzení. Teda já jdu spát. Někteří odvážlivci jsou ještě vzhůru a vzrušeně diskutují, jaké klobásky budou zítra nejlepší.

Sobota: Konečně roztápíme udírnu

Sobota ráno. 06:30 a budík probouzí toho, kdo má službu na zatápění. Hlava lehce bolí. Pivo a slivovice. Ale nebylo to nějaké divoké. Po časné a rychlé snídani můžeme připravit samotné uzení.

Nejprve vypotit udírnu. Nesmí být studená. Topíme a hlídáme, kdy se přestane na udírně srážet voda. Máme na zahradě starou zděnou udírnu po dědovi. Ta se musí vyhřívat několik hodin, než do ní dáme maso. Hlavně v zimě. Dřevěná ten problém nemá. Ale tam bychom nedali 30 kilo klobás a dalších 20 kg masa.

Když je udírna připravená, hlídáme správnou teplotu. Teprve pak můžeme vložit klobásky zavěšené na tyčích. Zároveň s klobáskami putují do udírny kusy špeku, krkovice, bůčku, jedno kuře a spousta sýrů v dámských punčochách se vším možným i nemožným kořením. (Víte snad, že i sýry se dají udit, ne? Jen je potřeba je dát do punčochy. Jinak by vytekly a nic by nezůstalo. Nejlepší jsou sýry s málo tukem. Jinak ten tuk moc kape a smrdí a čmoudí. Eidam 30 je klasika, co nezklame.)

Domácí uzení klobás, bůčku a dalších druhů masa v dřevěných udírnách.

Uzení chce čas a trpělivost

A co teď? Teď máme čas tak 8–10 hodin. No úplně čas nemáme. Musíme hlídat teplotu a přikládat každých 20 minut. Takže máme každou hodinu službu někdo jiný. A zbytek se baví. Hrajeme karty, vykládáme si, střílíme z luku, hrajeme šipky, někdo přinesl vrhací nože. To je prostě něco, co pochopí jen chlap. No a dáme si nějaké to pivko a slivovičku.

První ochutnávka aneb kdo udělal nejlepší klobásy?

Každá náplň udírny vyžaduje jiný čas uzení. Postupně se vyndávají jednotlivé věci z uzáku a zkouší se. Teď je ta chvíle. Teď je chvíle pravdy. Kdo měl tedy nejlepší? Kdo nejlépe vychutil? Kdo měl lepší prát? Komu se klobásky rozpadají? Kdo motal dlouhé? Teď přichází hodnocení. Vítěz může být jen jeden. Tedy měl by být. Jaké uzené je lepší? Jaký sýr je lepší? Ochutnáváme a bavíme se až do noci.

Neděle: Domácí uzené putuje k rodinám

Ráno všechno s bolestí hlavy uklízíme. Rozdělujeme si klobásky a sýry a bůčky a vše možné tak, aby si každý domů odvezl vzorek od všeho.

Domácí uzené maso, klobásy a nakrájený uzený bůček po víkendovém uzení.

Další kolo ochutnávek bude probíhat doma s rodinnými příslušníky a kamarády, co nejeli (viz první bod uzení – dohodnout se na termínu a uvolnit se od manželky, přítelkyně, dětí, práce atd.). Byl to náročný víkend. Ale byl krásný a stál za to. Cestou v autě už spřádáme plány na další uzení. Tyhle chlapské chvíle prostě stojí za to.

Jak to všechno začalo

PS: Omlouvám se zkušenějším udičům, pokud jsem někde napsal nepřesné postupy. Přece jen je to článek staršího data a tenkrát jsem ještě nevěděl to, co vím teď. Nicméně přikládám jednu fotku z našeho uzení před lety, o kterém vám tady píšu. 

zacatky-domaciho-uzeni-ohen-v-zahrade

A tohle uzení před několika lety vlastně všechno změnilo… Tady jsem to ještě netušil, ale na téhle fotce se začal psát příběh OHEŇVZAHRADĚ.CZ, jehož součástí jste nyní i Vy :-)